Roky jsou znát. A to jsem vlastně ještě mladý člověk. A lepší to
nebude. Proč tak negativisticky?
Začalo to vcelku pozitivně. Po pár týdnech se ozval Dája, cestoval po
světě, byl v Číně, v Koreji (jižní…) a taky v Jižní Africe.
Přijel k nám i s Lenkou, my chlapi jsme dali ne welcome, ale drink na
šťastné návraty a pak se přesunuli na pivo. Pokecali jsme a tak, prostě
jako v hospodě.
O půl deváté jsem byl domluvený s Marcelem, hraje na trombon v The Neunikneš, a včera měli koncert
spojený s křestem nového CD. Dáda mě hodila autem, přišel jsem včas.
Zaplatil jsem vlezné, lidových 60,– Kč, pořídil si nezbytné propriety
(nové CD Ty nemáš den! za směšných 100,– Kč, kéž by všechna
hudba stála tak málo, a tričko kapely. Kupodivu bylo XXL velké, asi ten
pupek málo plním…), koupil si pivo a účastnil se.
Hudba byla dobrá, tvrdá, rychlá, punková. Pivo bylo dobré, studené.
Předkapely jsem prokecal, na Neunikneš jsem chvílemi zbystřil, chvílemi
postával, místy usínal (pivo a rum…) a taky si trochu (asi jednu
písničku) zapogoval. Pak jsem si sednul ke stolu, sledoval kapelu a zase
chlampal to své pivo, když partyja kolem pacifikovala jednoho lehce
agresivního týpka.
Najednou bum, tma, pak vyšly hvězdičky a spustil se vodopád. Teda
krvopád z nosu. Kurnik, zase ta hlava (pro ty, kdo to neví, asi před dvěma
lety jsem byl na hokeji, bez helmy, rekreačně, „chlapi, dneska bez
příklepu“ a pak lehký otřes mozku). A zase jsem k tomu přišel jak
pověstný slepý k houslím. Nechal jsem jim tam tak půl litru a zakrvácel
si hadry. Zatímco jsem se dával na záchodě do kupy, někdo mi ukradl to
tričko, které jsem si u vstupu koupil. Paráda. Zbytek večera už byl
naštestí v klidu. Domů jsem jen s Terkou a Marcelem autem, Marcel celou
cestu škytal a já jsem to od něho asi chytnul, tak jsme seděli vzadu a oba
škytali (asynchronně).
Vskutku povedený večer.
Ráno jsem se vzbudil s hlavou jak balón, kombinace piva, rumu a nateklého
nosu udělá své. Pak jsem našel ještě pár modřin na nohách a
rukách – známka poga.
Jo, kde jsou ty časy, kdy člověk ve dvaceti propařil noc, hodinu pogoval
a druhý den byl v pohodě a připraven na další akci. Teď jednou za čas
vyrazím na akci, vrátím se chromý, okradený a špinavý. A druhý den je
mi blbě, motá se mi hlava a bolí celé tělo. Asi málo tréningu, musím se
nad tím zamyslet…
