Archiv pro štítek: Ester K.

Esterka, *22.2.2010 2:00

Poslední zápisek už je pokrytý mechem, ale to neznamená, že by se nic nedělo. Právě naopak. Je toho tolik, že nemám ani čas to zapisovat. Malichernosti však vynechám a zaměřím se na to důležité.

Ale popořádku. Ve středu 17.2. byla Dáda na standardní kontrole u gynekologa,  38. týden, takže relativně v klidu. Tomu však neodpovídal výsledek: vysoký tlak a nebezpečí pro bábetko. A navíc s podezřením na růstový problém, dítě je malé. Koho by to nechalo v klidu, že… Nastartovali jsme autí a hyjé do porodnice.

V porodnici pak Dádu přijali a nic zvláštního se nestalo. Až na ten vysoký tlak ovšem. Doktoři to nesnáší, ale google je mocný a najít problémy spojené s vysokým tlakem jako preeklampsie není zas takový problém. Dádu tedy testovali, dávali ji prášky na snížení vysokého tlaku, ten stále kolísal (podle toho, jak dlouhá doba od podání léku uběhla), až padlo rozhodnutí: vyvoláme porod.  V pátek večer tak Dáda dostala první jednoduchou „vyvolávku“. V sobotu ráno už to byla dvojitá dávka. A následovaly, dlužno dodat že bez výraznějšího efektu, další dvojité dávky v sobotu večer a v neděli ráno. Zatímco v sobotu byla Dáda při návštěvě úplně v pohodě, vysmátá, však víte…, v neděli to byl někdo jiný. Už jak jsem vcházel na pokoj mi bylo jasné, že se něco děje. Taky že jo, bolesti ze začínajících stahů. Pobyl jsem s Dádou něco přes hodinu a raději jsem šel, chtěla bolest zaspat. V klidu jsem proto absolvoval tradiční nedělní badminton s Dájou (vyhrál jsem :-) ) a cestou domů jsem jen tak poslal SMS, zda se něco neděje. A dělo.

Při vyšetřní praskla voda, oznámila Dáda asi o půl osmé. Stěhuju se na porodní sál, až to bude , ozvu se ti. No, to asi bude… To asi už bude! Dle instrukcí („Na kurzu říkali“, znělo Dádiné zaklínadlo) jsem si ve Sparu koupil nějakou svačinku a jel domů sledovat hokej. Z hokeje jsem měl prd, nemohl jsem se soustředit (a naši hráči asi taky ne, aspoň podle výsledku), hypnotizoval jsem telefén. Pět minut před koncem druhé třetiny se konečně rozezněl.

V podornici jsem byl během čtvrt hodiny, je to přece přes cestu… Nakonec jsem stejně musel čekat, než Dádě zavedou katetr na epidurál, který si Dáda přála a pustí mě za ní.

Průběh porodu popisovat nebudu. Jen poznamenám pár věcí:

  1. Respekt všem rodičkám!
  2. Nechtěl jsem se „akce“ účastnit. Byl jsem debil, a jsem rád, že jsem tam mohl s Dádou být. Nevím sice, zda jsem byl oporou, ale stálo to za to.
  3. Bez epidurálu to jde taky? Podle toho, co jsem viděl, si to nedokážu představit. A Dáda taky ne.
  4. Nemusím vidět všechno. A tím jsem se řídil.
  5. Profesionální a osobní přístup personálu. Díky.
  6. Tisíc dalších zážitků, z nichž ční jediný:

Jakmile jsem slyšel Esterčin hlásek, zalily se mi oči a šmytec. Neuvěřitelné a vsadím se, že neopakovatelné. A kdykoli si na to vzpomenu, oči se mi zalijí znovu. Je to pravda jen pár hodin, ale je to stále stejně silné.

Dáda byla neuvěřitelná a šikovná i přes to, že ji po porodu ještě tři čtvrtě hodiny sešívali dohromady. To mi ji bylo asi nejvíc líto. Ale stálo to za to.

Esterka pár minut na světě

Je krásná, že ;-) ?

Vyjukaná ale spokojená Esterka

A tady máme obě holky dohromady asi hodinku po porodu.

Dáda a Esterka

Odpoledne jsem byl samozřejmě za holkama na návštěvu. A obě se mají k světu.

Daniela K. a Ester K.

Esterka, narozena 22.2.2010, v 2:OO hod., vážila 2.99 kg (oficiálně; normálně prostě tři kila) a měřila 49 cm. Tady je v celé kráse:

Esterka

Aktualizace:

Zapomněl jsem zmínit, že Esterka bude mediální hvězda. Zazáří v sobotu 27.2. v příloze Moravskosleského deníku Měla by tam být vyfocena spolu s dalšími miminky z porodnice Fakultní nemocnice Ostrava.

Aktualizace 23.2.:

Tato fotka je trošku rozmazaná, ale jsme tam celá rodinka.

Rodinka

A tady je naše krasavice v detailu.

Esterka v detailu

Barvy matou, žloutenku nemá :-)

80%, pohyby a harmonika

No, asi se ptáte, jak to spolu souvisí. Odpověď je překvapivě jednoduchá… ale raději to vezměme postupně…

Včera, tj. ve čtvrtek mě vzbudil telefon. Už ráno (6:40) to vypadalo divně, protože Dáda mi vždycky před odchodem dá pusu. Já to sice nevnímám, ale protože jsem ji nedostal, nějak jsem to však zaznamenal. Blbost, řekl jsem si, ale kněžna Libuše ze mne nebude.

V sedm, tedy přesně v 6:59 se rozezní telefon, který má v sedm prudit, abych se zvedl z lůžka a jal se vytvářet hodnoty. Místo toho volala Dáda, že havárka, kde a proč a tak. Jediná má otázka byla, jestli jsou OBA v pořádku. Prý nikdo nic nezaznamenal, jako že ránu, ani jeden z 6 airbagů nevystřelil. Telefon-budík jsem nějak automaticky típnul. Ranní rutina, sprcha apod. a ve 3/4 jsem byl na místě činu. Připojovací pruh z Moravské na Místeckou, před dolem Jeremenko. Dáda jela v připojováku, před ní Fabia, její řidička na konci připojovacího pruhu zastavila, mezitím se Dáda dívala do zpětného a nevšimla si již stojícího auta a bylo to. Fabia měla prasklý nárazník a chycený výfuk (držák a silentblok), Dáda na Golfu zrušila předek… No, motor, zdá se, přežil, ale kapota, předek a blatníky vypadali tak na kilo (v Kč) nejmíň… Pojišťovna asi cvakne… I když Dáda vrazila do Romany, bývalé kolegyni, taky si mohly najít lepší místo na sraz než Místeckou v 7 ráno… Chyba byla na straně Dády, nedobrzdila, ale… (ale je tu vždycky). Litr pokuta a následky?

Golf dopadl tak, že o půl deváté přijela odtahovka, Golf jsem tam „zaparkoval“ a byl odjet směr RT Torax Poruba (nebo Svinov, či co to je za městskou část). Pak jsme vyrazili do Poruby k doktorovi, původně za obvoďákem, ale ten by stejně neměl ultrazvuk, tak Dáda zavolala sestřičce svého gynďase na porubskou polikliniku a byla úspěšná. Po pár desítkách minut čekání se dostala na řadu, vyšetření bylo OK a výsledek taky.  Naštěstí jsou oba v pořádku. Dáda i fazolek (spíš už Fazol). Chtěli si tam Dádu nechat na pozorování 24 hodin, naštěstí Dáda p. doktorku ukecala na domácí ošetřování.

Dneska byli oba na kontrole a jsou taktéž v pořádku. No, a protože Dáda byla na Onko-gynekologii, p. doktorka tam má spoustu rakovin, a tak bábetko pro ni bylo určitě super zpestření. Jak jsem zmínil, oba jsou v pořádku. No a dostáváme se k oněm 80%. Jak? Přece, 80% lidí tvrdí, že to bude holka. A doktorka tvrdila, že to bude na 80% holka. Kéž by měli pravdu (ale de facto je mi jedno, jestli to bude holka nebo kluk). Jméno pro kluka má Dáda, jméno pro holku vybírám já. Pro ty, co to neví: kluk bude Dalibor a holky budou Klára nebo Ester. Já vybírám jména holčičí a Dáda klučičí.

Harmonika je jasná, to je předek Golfíčka, 80% taky, to je holka, zbývají jen pohyby. Dneska v šest ráno. Údajně. Tedy, Dáda to tvrdí, ale ona to musí vědět, ona to cítí. Dneska poprvé, doteď o tom jen četla a dneska to prý přišlo. V knize psali, že ucítí motýlky, moje mamka ji říkala, že to bude jako zaražené prdy. Fyzický pocit prý byl jako v druhém případě, ale psychický jako v to prvním. Budu muset na tom zapracovat a taky Fazolka trochu povzbudit, jako. p. doktorka, která jej motivovaola k pohybu tím, že jej vzdudila a pak do něj prostřednictvím sondy rýpala. Nechci ani slyšet, co bude fazolek říkat: „Tati, jak by ti bylo, když ti pravidelně klepou  (čím, neříkám) na čelo…“ :-)

Jedná se o divnou záležitost, Dáda dneska zůstávala doma, preventivně. Já jsem šel do práce, taky preventivně. Nikdy nevíš.

Fazol

Asi před půl rokem mě napadlo, že bych chtěl mít vlastní (vlastně rodinné) stránky. Stránky už jsem dělal kdekomu, vlastně se tím (taky) živím, takže by to měla být brnkačka… Jenže kovářova kobyla chodí bosa a tak mi trvalo nějaký čas, než jsem se rozhoupal, koupil doménu, nainstaloval WordPress a… pak jsem zase neměl téma na první článek. Nechtěl jsem začínat něčím banálním, měl to být bombastický úvod, ohňostroje, mažoretky, alegorické vozy… Když v tom najednou se objevilo takové téma, které si přeje snad každý.

Fazol. Dítě. Baby, bábetko… Ale hlavně fazol, protože v 7 týdnu nevypadá o moc jinak.

Fazol (7. týden)

Máme z něj s Dádou obrovskou radost, a moc se na něj těšíme. A protože se tak těšíme, trvalo mi celý měsíc, než jsem se rozhoupal o něm napsat. Takže teď už je Dáda ve 12. týdnu.

Malý Knapek (11. týden)

Záměrně píšu malý Knapek, protože kdo nás znáte, víte, že na přechylování zrovna nejsme…

Držte palce, aby nebyly žádné komplikace a fazol (Dáda teď čte chytré knížky a říká, že to už není fazol, ale mi to nevymluví) rostl jako z vody. A stránky taky :-)