A co jsem to ještě…
…á, už vím:
Bacha! Je tam kluzko…
…a to tak, že velmi. Viz můj nepovedený tuning:
Jakpakto?
Jedu do práce z babysittingu Esterky, ujedu 50, no možná 60 metrů. Spojovačka na Hlavní třídě, jedno velké kluziště. Přede mnou zastaví bílý Peugeot (mimochodem 14 dní starý a v pořiz. ceně 1 MKč). Já šlapu na brzdu a nic. GoodYear Ultra Grip 7+ prostě nejsou korčule. Takže bum. Naštěstí na tom Peugeotovi nebyly následky tak velké, podřený nárazník, prasklá mlhovka a vyskočené park. senzory (podle toho, co šlo vidět). Ale na funglovce, tam to zamrzí dvakrát tolik. Pan řidič měl nicméně veliké pochopení a vůbec byl (na to, co jsem mu způsobil) v pohodě. Tímto se mu ještě jednou omlouvám.I pánové z PaCh byli zdvořilí a v dobré náladě: Kč 500 na místě (bloček) a amen. BTW: asi po deseti letech jsem dýchal do trubičky (v –10°C), protože Dräger zůstal na služebně.
Álojz tak dostal pěknou vánoční čenichovku, doufám, že mu v servisu ten ksichtík vyliftují do původní podoby. A snad to stihnou do Vánoc…
Aktualizace 17.12.: Tak jsem jel ráno do práce a hádejte co se stalo? Správně, stejné místo, ale tentokrát byla v sobě 3 auta. Palyza by měl občas vylézt z tepla kanceláře a projít si svůj obvod.
Jsem zvědavý, kolik aut tam ještě bude muset klouzat a havarovat, než těch 20 metrů posypou…
Krav maga a krabice
Minule to nebyl optimisticky laděný příspěvek, tak snad to teď bude
lepší 
17. října se konaly Slavnosti bojových umění v hale TJ Mittal na Varenské ulici v Ostravě. I když to byl už 11. ročník, ukázky Krav maga tam byly poprvé. Jako člen Demo teamu klubu Krav Maga Ostrava – Israeli selfdefence system, o.s. jsem se účastnil, výsledek snažení můžete konečně vidět na videu:
Video je staženo z kraver.cz
A teď tedy opravdu optimisticky. Myslím, že bude stačit jedno slovo: Esterka.
Není-li vám 18, dál nečtěte.
Dnes to bude obzvláště sprosté, ale nemůžu si pomoci. Nic se tím nevyřeší, ale mi se uleví a to za to stojí.
Možná víte, možná ne, byl, nebyl, on teda bohužel (budu sprostý, ale slušný) pořád ještě žije – takový strýček, s brejličkama, s kurevsky velkou haciendou uprostřed šumavských lesů, s bydlištěm ve Švajcu a s firmou sídlící uprostřed středozemí. Říkejme mu Bajaja. A ten Bajaja je pěkný zmrd děti. Nebudeme vám lhát, on v tom není sám, pár strýčků a tetiček v hlavním městě jednosměrek (Brno) si řeklo, že se partyja nudí, neví co roupama, sedí doma na prdeli, nájemní smlouva na dobu určitou s automatickou prolongací uzavřená před 31.3.2006 jim hnije v šuflíku, zamysleli se a vyplodili rozhodnutí. Jinými slovy: máte-li uzavřenou nájemní smlouvu na dobu určitou před 31.3.2006 s automatickým prodlužováním, je taková smlouva neplatná, ale jen v té části automatického prodloužení – tedy platí na na sjednanou dobu (obvykle na rok). My takovou smlouvu máme, z 2.6.2000, takže od července 2001 bydlíme bez právního důvodu, pronajímatel, společnost pana Bajajy nás může kopnout do prdele s rozběhem opravdu velikým a silou ještě větší. A špičatou botou. Nebo…
Nebo podepíšeme FaktVýhodnouASociálněCitlivouAVůbecPravdoláskomilovnou smlouvu, kterou nám nabídli. Proč ne, říkal jsem si. Než jsem ji začal číst! To si kurva dělá Bajaja z lidí prdel, ne?! Takže jsem nažhavil wi-fi, pročetl zoufalé komentáře na bytyokd.cz, pročetl analýzu JUDr. Marvanové a pořádně se nasral. Následovala konzultace (nezůstalo u jedné) s právníkem. A výsledek? Na kokot! Buď podepsat nebo hrozí žaloba na vyklizení bytu a případně i na bezdůvodné obohacení. Prostě férovka jak se patří.
Inu podepsali jsme. Ďábel někde dole se směje a šlehá plameny, Bajaja se chechtá až mu praskaj vředy. Děda s babičkou tu bydleli od r. 1958, ale nostalgie musí stranou. Jen co to bude možné, budeme si poháhat pryč.
No vidíte, pár kurev, sem tam kokot, nebylo to zas tak hrozné… Měl jsem obrovské nutkání poslat nějaký hodně nasraný průvodní dopis spolu s podškrábnutou smlouvou. Nakonec jsem vyměkl. Ale cítím to asi takto (nahraďte KSČM akronymem RPG):
Listopad v prosinci
Pomalu se blížím k Velkému stroji. Už je blízko, zpomaluji. Mám ho na dosah, ale znejistěl jsem. Váhám. Jaké to asi bude? Mám strach. Nezapomněl jsem to? Dodávám si odvahu a sedám si. Zlehka natahuji ruce, prsty lehce pokládám na studený plast, který kryje silná vrstva prachu. Zhluboka se nadechuji a dlouhým výdechem rozvířím prach všude kolem. Na chvíli ztrácím orientaci a zakašlávám se. Nespěchej! Chvíli čekám, až se prach usadí a opatrně Velký stroj otevírám. Roztrhávám při tom pavučinu, do níž je Velký stroj obalen, připomíná kokon. Vrzání a skřípění pantů náhle a s obrovskou intenzitou přerušuje ticho, do kterého dosud jen tlouklo mé srdce. Pak se to stalo. Nevím, kde jsem v sobě našel tolik odvahy, ale překvapil jsem tím sám sebe. Vzpomínky mi vyskakovaly před očima, prsty letěly po klávesnici a…
…možná to tak bylo, možná ne 
V každém případě je tu nový zápisek! Ne, že
by nám (podle motta v záhlaví) nic nestálo za zmínku, ale prostě jsem byl
natolik líný, že se mi nic sepisovat nechtělo. A je to. Tak je to!
Pája
- Fusy: chvíli delší, chvíli kratší.
- Nálada: nestabilní, ale veskrze pozitivní.
- Pup: setrvalý stav.
Dáda
- Práce: 2× týdně 1/2 dne.
- Symptom: insomnie.
- Diagnóza: Esterka.
Esterka
- Primární pohyb: válení sudů
- Sekundární pohyb: plazení vpřed a vzad
- Spokojenost: vysoká
- Zuby: pořád 2
- Hmotnost: (u dam se neuvádí, ale uděláme výjimku): +/- 10 kg
- Výška: mnoho cm
- Nejoblíbenější hračka: víko krabice IKEA
Z domova
Ložnice – Raději nechtějte vědět, co se tam děje… Ono to není zase tak pikantní: v ložnici se spí. A přebaluje. A tak dále. U postýlky jsme museli zaslepit zásuvku, Esterka už zkoumá, zda je v síti 230 V a 50 Hz.
Obývák – Hlavní místo pro řádění všeho druhu. Tady má Esterka k dispozici „výběh“ – molitan s čabrakou, 2×2 metry a na něm provádí většinu svých „show“. Na výběh navazuje koberec s cestami, aby nelítala po plovoučce. Nejoblíbenější činnost je ale opuštění vymezeného prostoru a nalezení jakéhokoli kabelu, v ideálním případě modemu nebo Wi-Fi routeru. Následuje „podání vysvětlení“ – chytne věc a mlácením o plovoučku za divokého řevu se snaží z uvedeného vymámit přiznání. Většinou to končí příchodem jednoho z rodičů a přemístěním do výchozího bodu – středu výběhu. Další kratochvílí je zapínání DVD, kdy Esterka náhodně mačká čelní panel přístroje a v případě úspěchu se trefí na tlačítko, které spustí akci. Akci si ověřuje na TV, protože většinou přeruší program a spustí se nějaká obrazovka z DVD. Když tak spustila DVD poprvé, bylo zrovna médium v mechanice a spustil se nový Serj Tankian a to tak, že hodně nahlas. Úlek veliký included.
Kuchyň – Nejoblíbenější a zároveň nejnenáviděnější místnost. To záleží na tom, zda má Esterka zrovna hlad nebo chuť k jídlu, anebo hlad nemá. V případě, že Esterka spolupracuje a jí, jsou po celé kuchyni rozesety hračky, jak jí padají. Bez hraček jí jen když je hlad opravdu veliký. Když zrovna nejí, nebo spíš nechce jíst, to je pak tanec svatého Víta v krmící židličce.
Kupelka – Zde probíhá poslední fáze odhovňování a taky večerní rituál koupání. Esterka se narodila do chudé rodiny a tak nemá k dispozici full-size vanu. Jen IKEA vaničku ve sprchovacím koutě. Vanička je velikostně na hraně, dávám jí měsíc, maximálně dva. Když Esterka dělá čachy-čach, je třeba počítat s potopou a upozornit ČHMÚ.
A tak trochu samozřejmě nebude chybět video. Jde o sestřih z listopadu.
Regiony
Pržno – voda vypuštěná, chata opuštěná. Zazimováno. Pro ty, kdo ještě neviděli, přikládám pár fotek:
Fotky jsou ze září, proto na nich není sníh