Nové auto, hned problémy. Staré auto, hned problémy.
V pátek jsme (opět) nestíhali, na pět jsme byli pozvaní na
kolaudačně-vánoční večírek, o půl páté jsme vyjížděli z práce
domů. Před šestou jsme dorazili na místo, zaparkovali na podélné stání a
šli chlastat se bavit.
Párty byla (je párty ona?) fajn, končili jsme okolo jedné. Rozloučili jsme
se, nezasekli se ve výtahu jako minule, došli k autu… vlastně nedošli!
Auto nikde! WTF! Kosa jak
z nosa, asi –15, já s třemi promilemi v krvi a Dáda s kopající
Esterkou.
Hádejte, kdo byl ten kouzelník, který nám nechal zmizet Aloijze (to je
naše autí)? Ne, nebyli to skřítci, ani podobní čerchmanti, byli to
policajti, a né obyčejní policajti, byli to městští (a teď to řekněte
5× rychle za sebou) policajti. Svině. Pán s Audi nás nabonzoval, kluci
přijeli, naložili Lojzka a bylo to. Shodou okolností jsme byli u Pavla,
JUDr. Pavla Nastise. Zavolal na policajty, jestli tam to auto opravdu je. Bylo
tam. Pak nám našel v zákoně paragraf, podle kterého nás mohli odtáhnout.
Bohužel. Takže jsme změnili cíl mise, místo našeho bytečku to byla
autozáchytka. Zavolali jsme si tágo, tedy osobní přepravu. Šli jsme čekat na
smluvené místo, pět minut, deset minut, čtvrt hodiny a tágo nikde. Dáda
volá, kde je a co se nedozvíme: dřív než za půl hoďky nepřijedou, máme
si zavolat taxi! WTF No.2! No nic, mráz nás nerozhází, pěšky na Stodolní,
taxi, bankomat, policejní stanice.
Policajt vypadal rozespale, aby ne, čas T: 01:45. Původně jsem se chtěl
rozepsat, jak tam byli dva poliši, jeden hrál hodného, druhý zlého,
zmáčkli nás a vymámili z nás třeba devatenáct stovek, pak nám vrátili
auto, titulky, konec. Realita byla jiná. Policajt tam byl sám, vlezl si do
kukaně, my na něj mluvili přes okýnko (což bylo vzhledem k mému dechu asi
dobře), než vypsal všechny ty papíry, trvalo to asi tři čtvrtě hodiny.
Resultát? Kč 1500 odtah, Kč 200 parkovné za další den (bylo přece po
půlnoci) a Kč 200 pokuta. Devatenáct stovek. Ve tři jsme byli doma,
zmrzlí, ale doma.
Kdo čekal konec trablů, čekal marně. V sobotu jsme opět chtěli odjet,
přijdeme k autu a… Auto tam bylo, to jo, jenže Dáda nastartovala (mi bylo
ještě blbě) a Lojzek začal blikat a řvát. WTF No. 3! Manuál říká:
málo chladící kapaliny, nikam nejet, fičet na pumpu, koupit Fridex (nebo
něco takového), dolít a pak možná pojedete. Tak jsem fičel na pumpu a pak
se to zadrhlo. Fridexu je několik druhů. WTF No.4! Naštěstí pan vedoucí
věděl, že do Octavie patří růžová. Ta nejdražší. To je jedno,
hlavně, že pojedem. Dorazím domů a na obalu čtu: smíchejte s vodou
v uvedeném poměru. Destilovanou vodou! WTF No. 5! Ne, na pumpu už nejdu, po
konzultaci se sousedem dolívám nezředěnou čistou chladící kapalinu.
Startujem, jedem.
Lojzek jel i dnes a doufám, že mu to ještě dlouho vydrží. V lednu jde
k doktorovi (do servisu) a ke komisi (na TK). Držte palce.
