…aneb
Už mám těch čípků plnou prdel! (Esterka)
Epizoda 1: Lokální oteplování
V pátek jsem skončil v práci trošku dřív, a protože jsem nebyl na
obědě, stavil jsem se pro dvě pizzy. Pro dvě proto, že Dáda taky nestihla
poobvědvat. To však na další vývoj událostí nebude mít žádný vliv.
Přijel jsem domů, Dáda zrovna venčila Esterku, tak jsme se venku jen
pozdravili a já že doma jen do sebe hodím kousek té pizzy a skočíme na
tradiční páteční kávičku (a zákuseček) do Labužníka. Proto jsem
chtěl nejdřív něco sníst, protože po sladkém už bych neobědval

Doma mi ale nebylo dvakrát dobře, tak jsem radši
už ven nešel a zrušil jsem i další schůzku. Večer jsem si změřil
teplotu a 38,5 st. páně Celsia. (Pod čarou, ocení zejména partnerky a
manželky: stonám jako správný chlap, je tedy skoro jedno, jestli mám
37,1 nebo třeba 40,3, nemocný jsem stejně… ) Takže já už byl
dostatečně oteplen. Nikam neutíkejte, ještě nekončíme!Esterka si zbytek
odpoledne hrála, normálně jedla svačinu i večeři, pravda trochu
kňourala, ale když je protivná, bývá to daleko horší. Kolem půl sedmé,
po kašičce, ale v křesílku úplně vytuhla, ne že by usnula, ale prostě
nedělala své obvyklé blbosti, jen tak seděla. Divné. Změřili (tedy Dáda,
abych jí neupřel tuto výsadu) jsme konečníkovou teplotu, a bylo to
desetinku pod 39. Tak oteplovači dostali i Esterku.
Epizoda 2: Horečka nejen sobotní noci
Sobota byla, no, prostě byla a stála za hovno. S Esterkou jsme soutěžili
o nejvyšší dosažené číslo na teploměru, kdo vyhrál už ani nevím.
Každopádně Esterka byla vyřízená, a asi i zmatená. To víte, první
pořádná horečka, zrovna když má 11. měsíců (k měsíčkům se asi
nepřeje, maximálně k těm prvním, nebo ani k těm?). Ráno jsem tedy
zrušil nedělní oběd u našich. Den jsem proležel, Esterka taky, zato Dáda
skákala o sto šest. Já: Čajíčky, prášky, čajíčky, prášky…
Esterka: Čípek, čajíček, čípek, čajíček…Když ani večer Esterce
teplota neklesla pod 38,5, trochu jsme znejistěli a Dáda raději zavolala na
pohotovost, co a jak. Po třetím pokusu se dovolala, spíše dorozuměla,
protože tam pořád ječela nějaká decka. Na dětské pohotovosti! A že
prý máme přijet. Tak jsme se nalodili do Lojzy, popojeli pár set metrů a
zase se vylodili u Porubské ER. Když už jsme byli na místě, neodolal jsem
nabídce a za Kč 90,– jsem si nechal vyložit osud. Mohu prý očekávat
chřipku. Esterka tolik štěstí neměla a diagnózy se nedočkala. Oba jsme
nafasovali farmakolístky a v apotéce je Dáda s mírným příplatkem
směnila za mocné pilule.
Epizoda 3: Esterka jede na rekord
Neděle proběhla vcelku poklidně (z mého pohledu, Dáda má jiný názor,
protože se pro změnu nezastavila). Esterka na všechno srala, asi 143× a
protože moc nejedla, byly to staré známé „čváchy“. Zato v noci to
Esterka rozjela na 200%. Tři ráno, teplota 39,9°C. Zábal, čípek, diazepam.
Pomohlo to. Ráno už to nebylo tak hrozné a dokonce se i smála.
Epizoda 4: Proč moč?
Na pohotovosti Dádě sdělili, že v pondělí musí naklusat s Esterkou k
„obvodní“ pediatričce. Chytrá Dáda tam ráno zavolala a dozvěděla se,
že musíme přinést moč a to do deseti nula nula, aby byly výsledky
v úterý. No, odběr moči, to je výzva. Paní doktorka ještě poradila
fintičku: Dejte dítko do vany, na dno trošku chladné vody a trošku vody
přilijte, ať je slyšet zurčení. Čůrky požadované tekutiny se objeví
rychle. Teorie je pěkná, ale praxe už tak zářivá nebyla. Esterku jsem tedy
po kotníky ponořil do chladné vody a Dáda se snažila za šíleného řevu
odebírat něco, co neteklo. Vydrželi jsme to asi minutu, pak se nám dcerky
zželelo a přenesli jsme ji na přebalovací podložku. To byla chyba. Esterka
totiž na nočník zatím nechodí, zkoušeli jsme to, ale když se na něj
posadí, křičí. Když však na něm sedí oblečená, je vše OK. Takže jsme
ji měli posadit po oné předehře rovnou na nočník. Jenže než nás to
napadlo, Esterka se za mého skoro marného snažení chytnou nějakou moč do
skleničky počůrala na přebalovací podložce. No nic, aby toho bylo aspoň
minimální množství, vyždímal jsem moč z ručníku.
Konec?
Rozhodně ne, zítra budou výsledky testu moči. Co tam najdou kromě stop
pracího prášku a aviváže zatím nevím, ale určitě se o to podělím.
Zůstaňte na příjmu.
Aktualizace 25.1.
Tak se není o co dělit, nenašli tam nic. Zítra ráno tak čeká Esterku
CRP test. V 7:00, brrr to brrrzy.Jinak dnešek byl přesně ten den, kdy je
lepší se ani neprobouzet. Ráno jsem se vzbudil, brněla mi hlava a byla mi
kosa. Přestali topit. Pak vypli proud (jo, dali vědět předem, ale už jsem
na to zapomněl). Dopoledne ještě přestala téct teplá voda. 19. století
fakt nemusím prožívat. Kolem 12:00 proud nahodili aby za chvíli vyletěla
pojistka v bytě a vyhodila jistič i na chodbě. OK. Vyměnil jsem pojistku a
za chvíli to samé. WTF??? Začala mě zase bolet hlava, tak jsem se na to
vykašlal (až z paty

), spokojil jsem se s tím, že to bude světlo
v předsíni, to jsem vypnul a hotovo. Až mi bude dobře, dám to dokupy.
A bylo to správné rozhodnutí, uklidnil jsem se, začali topit a teplá voda
už taky teče. Ale teď musím končit, bolí mě hlava…
Aktualizace 26.1.
Šestý den, šestá nemoc
Dneska ráno se Esterka osypala, hurá! Proč taková sláva? Zaradovala se
i paní doktorka, protože se konečně objevil symptom! Ráno v sedm už byla
Esterka u doktorky, brala jí krev z žíly, takže řev. Doma už byla
v pohodě, ale osypaná a s
šestou nemocí.