Včera jsme nechali naše miminko absolvovat rituál, který se koná již stovky let a prošly jím milióny dětí (hlavně holčiček). Ano, Esterka má propíchlá ouška.

Zvolili jsme metodu propíchnutí jehlou, protože to tak dělá Esterčina paní doktorka. Pak už jsme jen hledali zdůvodnění, že je to lepší než nastřelení. To proto, aby byla Dáda klidnější. Dost se totiž bála, že to bude Esterku bolet. Bez bolesti to ale nejde, lze ji však minimalizovat.

Před zákrokem na uších byly na řadě nohy, tedy klouby, konkrétně kyčle. Ráno jsme šli na polikliniku za panem ortopedem. Ten Esterku zkontroloval, protáhl ji nožky, Esterka trochu zakřičela a bylo to. Kontrola za dva měsíce a na noc pro jistotu ještě široké balení. Co už, Esterce to nevadí. Zašli jsme tedy do kojeneckých potřeb koupit kalhotky na „širokáč“. Tam byli „dyskrymynováni“ spoluobčané, vybírali kočárek. Řvali na celé kolo, mleli cosi o slevě, však to znáte. Prodavačka jim dala pět procent, aby vypadli a povedlo se. (Krom toho jim v pátek jiní ukradli kočárek za osm tisíc.)

Ale zpátky k dírkám. Šli jsme k paní doktorce, ale měla plno, tak nás poslala… na procházku. Na čtvrt hodiny.

(Teď jsem tu chtěl nahrát fotky, ale wordpress vyhazuje nějakou chybu, tak jsem se asi po čtvrt hodině kur… nadávání na to vys..kašlal. No, bere to fotky, ale malé, tak aspoň něco.)

U paní doktorky to bylo docela v pohodě, Esterka se nejdřív smála, pak trochu plakala. Nato jsme ji předali sestřičce spolu s čepičkou, plínkou a náušnicemi naloženými v lihu. Pak byla chvíle napětí, přes dvoje dveře jsme slyšeli pláč a po asi pěti minutách jsme viděli sestřičku s naším miminkem v náručí. Neplakala. Na hlavě měla čepičku a pod ní na uších takové vatové polštářky.

Pak nastal vřískot. Aby toho nebylo málo, venku se mezitím spustil pořádný liják. Zmoklí jak slepice s vřeštícím miminem jsme dorazili domů. Dáda se ještě stavila do lékárny pro Framykoin a já fičel do práce. Zbytek už znám jenom z vyprávění… Ne, nebylo to tak hrozné, vlastně to bylo docela v pohodě. Esterka je totiž statečná holka! Křik trval asi hodinu, pak šla Dáda s Esterkou (a babičkou) ven. Esterka usnula a po probuzení si na prodělané trauma ani nevzpomněla. Jedno ouško sice trochu krvácelo, ale to přešla bez problémů.

Náušnice ji úplně změnily, teď je ještě větší krasavička než předtím, že?